Nedaleko vesnice Montignac v údolí řeky Vézère v jihozápadní Francii byla 12. září 1940 objevena krasová jeskyně Lascaux s monumentální paleolitickou výzdobou. Tento objev odstartoval novou éru našich znalostí prehistorického umění a původu lidstva. Ale ochránit pravěké malby před zkázou není snadné.

Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách koluje nebývalé množství adrenalinu při honbě za prchavými nočními „duchy“.

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako zdroje potravy. Někdy však může být vstup do podzemí pro jedince fatální a jeskyně se stane přírodní pastí. Při průzkumu a výzkumu krasových dutin jsou takové pasti velmi vzácně nalézány. Jako se to nedávno podařilo v Javoříčském krasu.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Odeysseia popisuje také Věštírnu mrtvých. Kupodivu jde o reálné místo na severozápadě řecké pevniny, takže je můžeme navštívit, dokonce se tam dá fotografovat. Prohlédneme si Hádův palác i s věštírnou a podzemím, zlatým hřebem bude zbytek mechanismu (asi) na vyjevování duší.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.

Na povrchu extrémního bílého trpaslíka KPD 0005+5106 je teplota nevídaných 200 tisíc kelvinů. Podle pulzů rentgenového záření s periodou 4,7 hodiny to souvisí s přítomností partnera, nejspíše exoplanety o velikosti Jupiteru, která krouží kolem trpaslíka v dramatické blízkosti. Trpaslík ji drásá takovým způsobem, že to vydrží maximálně pár milionů let.

Hypersonické kluzákové útoky by mohly snadno překonat soudobé systémy protiraketové obrany, které jsou nastavené na velmi předvídatelné balistické rakety. Situaci by mohl změnit hypersonický obranný systém GDI s raketami odpalovanými raketovými křižníky s Aegisem, podpořený sítí pokročilých satelitů Hypersonic and Ballistic Tracking Space Sensor. Vývoj běží na plné obrátky.

Má softwarový inženýr, miliardář a filantrop co říci k tak odbornému a komplexnímu tématu, jakým je řešení klimatické krize? Možná budete překvapeni. Ve spolupráci s nakladatelstvím Jan Melvil Publishing vám přinášíme ukázku z knihy Billa Gatese Jak zabránit klimatické katastrofě.

Recept na slibné diamantové sklo: 1. Vezměte hrst fullerenů, takových těch „fotbalových míčů“ z atomů uhlíku. 2. Zahřejte na 900-1000 °C. 3. Důkladně stlačte. Vzniklý materiál je slušně pevný a má největší tepelnou vodivost ze všech známých amorfních materiálů. Možných aplikací se nabízí spousta.

Tradiční severoamerický svátek Thanksgiving Day (Den díkuvzdání) se slaví ve Spojených státech amerických čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ani ten včerejší se neobešel bez explodujících krůt. Popálených každoročně bývá více než tisíc.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

…aneb Zkuste to vyslovit!

Jihokorejský experimentální supravodivý tokamak KSTAR hlásí nový světový rekord. Udržel plazma o teplotě 100 milionů °C, po dobu 30 sekund. Tokamak neustále vylepšují a v roce 2026 by chtěli plazma s touto teplotou udržet po dobu 300 sekund. Držme jim palce.

Bojovnice pestré nedostaly své jméno jen tak pro nic za nic. Jejich zápasy ve vodě jsou fascinující.