Výzkum exoplanet byl v roce 2019 oceněn polovinou Nobelovy ceny za fyziku, nicméně dále intenzivně pokračuje. Účastní se ho i čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou „měřit“ a „vážit“ exoplanety pro vesmírnou misi PLATO. Součástí sítě dalekohledů Lovci exoplanet je i Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

Přízraky škorpiónů, zmijí, medvědů, býků, lvů, vlků, násilnických démonů, nabízených tělesných rozkoší či přítomnost samotného ďábla bývaly nástrahami, s nimiž se museli kdysi potýkat někteří asketové. V naší době jsou tyto legendární děsy už jen anachronickou zajímavostí. Nebo nejsou?

V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné straně usychají a umírají, na druhé straně se o vysazování lesů uvažuje jakožto o opatření vodu v krajině zadržující či dokonce přitahující srážky. Situace je ale složitá a vztah lesů, vody, klimatu a krajiny není zdaleka přímočarý.

Jak se lišily mozky pravěkých lidí Homo sapiens od mozků neandrtálců a denisovanů? Tuto otázku chce zodpovědět vědecký tým s pomocí laboratorních experimentů, které vytvoří jakési „minimozky“ našich vyhynulých neandrtálských příbuzných. Díky velké podobnosti genomu neandertálců a moderních lidí genetici vyměnili naši variantu genu NOVA1 za její neandrtálskou a denisovanskou verzi a sledovali, jak to činnost minimozku ovlivní.

Američtí vojenští vývojáři postavili kvantový senzor rádiových vln, který je založený na podivuhodných Rydbergových atomech. Je prvním svého druhu, který zvládne detekovat rádiové signály ve velké šíří spektra rádiových frekvencí. Poradí si s AM a FM rádiovým vysíláním, Bluetoothem, Wi-Fi a dalšími typy rádiové komunikace. Pro vojáky by to mohla být výtečná zbraň na elektromagnetická bojiště budoucnosti.

…aneb Proč se dinosauři v rané juře stali pány souší

Určitě jste slyšeli, že se sloni navzdory své velikosti bojí myší. Povídá se také, že mají neuvěřitelnou paměť. Co z toho je pravda a co mýtus? A věděli jste, že slonice mají nejdelší reprodukční systém ze všech suchozemských savců?

Nový laser americké armády obětuje délku trvání laserového pulzu ve prospěch jeho nesmírně velké energie. Pálí ultrakrátké a extrémně energetické laserové pulzy, které trvají jen 200 femtosekund. Zároveň ale nesou energii 1 terawattu. Takový brutální pulz může cíl tavit, oslepit nebo rovněž poškodit jeho elektroniku.

Je až k neuvěření, že se astrofyzici věnují parazitologii. Ale proč ne, ve vesmíru je možné úplně všechno. Podle nové studie amerických astrofyziků by temnou hmotu mohla přinejmenším z části tvořit populace malých endoparazitických černých děr, které pozvolna vyžírají zevnitř neutronové hvězdy.

Černou díru Cygnus X-1 zná každý. Jak se ale ukazuje, rozhodně to neznamená, že by tahle soustava rentgenové dvojhvězdy byla nudná. Podle nového výzkumu je tahle černá díra dvakrát těžší než jsme si mysleli a také je podstatně dál, asi o 1000 světelných let. Také rotuje rychlostí blízkou rychlosti světla, což je rekord mezi známými černými dírami.

V pondělí 22. února krátce po 20.00 hodině našeho času zveřejnila NASA video přistání na Marsu.

Observatoř IceCube na jižním pólu detekovala vysokoenergetické neutrino, jehož původ badatelé vystopovali do oblasti, kde ve stejnou dobu došlo k roztrhání a pozření hvězdy supermasivní černou dírou v centru cizí galaxie. Konkrétní mechanismus zatím není známý. Podobné události by ale mohly být významným zdrojem vysokoenergetických neutrin ve vesmíru.

Komerční banka jako lídr zeleného financování připravila ve spolupráci s ČMZRB a EIB program Optimalizujte zeleně určený na podporu firem a podnikatelů při realizaci energeticky úsporných opatření.

…aneb Do problematiky dinosauřího vyhynutí znovu promlouvají astronomové

Kosmologická inflace je jednou z největších záhad soudobé kosmologie. Odehrála se velmi dávno a vesmír se od té doby velice změnil. Japonští astrofyzici nasadili na výzkum inflace nejvýkonnější astrofyzikální superpočítač světa ATERUI II. Simuloval 4 000 vesmírů a posloužil analýze původního rozložení hmoty ve vesmíru.

Co je to za hloupou otázku, když přece dobře víme, že přenáší lymeskou borreliózu, skvrnitou horečku Skalistých hor, babeziózu, africkou klíšťovou horečku, tularemii, a dalších pět prevítů které nám dokáží pořádně kazit radost ze života. Zkusme ale udělat myšlenkový veletoč, jaký udělali vědci z Lékařské fakulty University of Maryland, a podívat se na problém z opačného konce. Jak to, že tito tvorečkové svou riskantní obživou do sebe nasávající spoustu infekčních patogenů, ale nic jim to nedělá? Poznatky jejich bádání zveřejnil odborný časopis Cell.

Geniální matematik Šrínivása Rámanudžan před sto lety fascinoval svět tím, že ze sebe sypal matematické domněnky, aniž by obtěžoval jejich dokazováním. V izraelském Technionu postavili jeho virtuální protějšek, Rámanudžanův stroj, který postupuje úplně stejně. Matematičtí géniové jsou vzácní a podobné stroje by je mohly zdatně nahradit.

Kdyby současná Evropská strategie rozvoje fyziky vysokých energií byla přijata před čtyřiceti lety, nevyvolala by žádné otázky. Hlavní prioritou je do budoucna práce na vytvoření elektrono-pozitornového urychlovače o průměru 100 km. Znamená to, že CERN tak jako dříve usiluje o světové prvenství v oblasti gigantických urychlovačů, určených k výzkumu částicové fyziky.

Minulý rok v červnu byla po dvou letech diskusí přijata aktualizovaná Evropská strategie částicové fyziky. Znamená to, že si CERN určil své klíčové priority, přičemž nejen na nejbližší léta, ale i na druhou polovinu 21. století. Teoretický fyzik a ředitel Bajkalské školy částicové fyziky SÚJV Igor Ivanov ve svém článku (původně napsaném pro populárně vědecký portál N+1 a rozšířeném speciálně pro naši webovou stránku) posuzuje hlavní body zveřejněného programu a vysvětluje, jak se bude stavět urychlovač, který má nahradit LHC.